REDAKCE MARTEK  |  PROFIL ČASOPISU  |   HARMONOGRAM  |   DISTRIBUCE  |   CENÍK  |   TECHNICKÉ ÚDAJE  |   VÝPOČET INZERÁTU  |   PRŮZKUM  |  ZNÁMÉ OSOBNOSTI

FLERET - MORAVÁCI Z VIZOVIC DOBÝVAJÍ PRAHU!  

 Kapela Fleret, nazývaná dvorní skupinou Valašského království, táhne stále víc. Vyprodává sály, zaplňuje náměstí a prostranství, prodává desky. Svým "rockovým" autorským folklórem zaujme na první poslech. Z jejích písniček hned poznáte jižní Moravu s vínkem nebo slivovicí. Může se pochlubit úspěchy na Portě i jiných festivalech u nás a ve světě, ale hlavní je neustále se zvyšující zájem publika. Každé povídání se členy Fleretu doprovází nezbytný smysl pro humor. Ten muzikanti z kapely mají a co je důležité, dokáží si dělat legraci i sami ze sebe.

Vydáváte novou desku Trnkostroj a k tomu jste změnili gramofonovou firmu. Proč?

A proč ne? Ale vážně - my jsme doposud vydali devět desek a firmu už jsme změnili aspoň čtyřikrát. Je ale pravda, že BMG se nám líbilo hned od začátku, jenže nebylo tak jednoduché se k této společnosti dostat. Nakonec to přišlo úplně samo. Tedy - přišla nabídka od firmy. Dá se tedy říci, že teď se stalo to, na co už jsme dost dlouho čekali.

Na co čekáte teď?

Třeba to, čeho jsme se nedočkali u minulého vydavatele: že naše desky budou ve správný čas na správných místech. Třeba, že vánoční deska bude k dostání před vánoci. Pro nás je důležité, aby se všechny naše desky dostaly k fanouškům. Snad to teď půjde.

Na vašich internetových stránkách jsem se dočetl, že čtyři z pěti členů Fleretu doporučují slivovici Rudolf Jelínek. Proč ten pátý ne a kdo to je?

To je kytarista Vladan Heča. On je tvrdý ortodoxní makrobiotik a nepije vůbec, ani vodu. Prý proto, že sliní. On se nenapije ani když je venku čtyřicet stupňů a je sebeupocenější. K tomu vlastně celý život jí jenom rýži. Což my ostatní celkem nechápeme.

Kolik je takových Moraváků, kteří vůbec nepijí?

Míň než severomoraváků.

Co pijete vy, když potřebujete povzbudit?

Zdeněk Hrachový: Kafe, džus, kořalky, slivovičku. Hlavně že to má oktany a motáme se!

Stanislav Bartošík: Hlavně nepiju Mattonku. Když "už není", jsem potěšen.

Jedna moravská likérka se jmenuje Fleret. Dali jste si jméno podle ní?

Kdepak! Ta likérka je sice poměrně stará, ale tenhle název užívá krátkou dobu. Pánové z téhle továrny přišli na název Fleret podle kořalky Kord, ale až v roce 1993. My jako Fleret existujeme od roku 1983. Takže ta názvová podobnost byla čistě náhodná. No a my jsme jednou s naším bývalým textařem a manažerem tuhle kořalku objevili a napadlo nás, že bychom mohli spojit síly.

Jakým způsobem?

Že bychom si vzájemně dělali reklamu. Taky jsme chvíli spolupracovali, ale stalo se to, že jsme jim tam všechno vypili. Oni pak přišli na buben a dlouho se z toho léčili. Tak jsme se dohodli, že spolupráce skončí. Teď jsme objevili větší kořalkárnu a až ji vypijeme, uvidíme, co bude dál. 

Jak jste vy přišli na svoje jméno?

To byla zajímavá historie. Nejdřív jsme byli Šperhák (od roku 1981). Jenže tehdejší mocipáni měli pocit, že bychom do něčeho mohli špárat, rýpat, a tak nám to zatrhli. Bylo to ovšem nesmyslné - my jsme nikdy neměli politické texty. Tak jsme se pak chvíli jmenovali Šperk, jenže to se zase nelíbilo nám, protože to k nám nepasovalo. Pak jsme si ve slovníku našli, že věc, kterou se taky dá špárat a rýpat je starofrancouzská zbraň Fleret. Přitom je to libozvučné slovo. Tak nám to zůstalo.

Řadu let spolupracujete s legendou moravského folklóru Jarmilou Šulákovou. Jak a kdy jste k ní přišli?

Bylo to někdy kolem let 1994, 95, určitě to bylo před deskou Zafúkané. Měli jsme tehdy takový valčíček na text pro ženskou, jeli jsme na nějaké vystoupení, kde Jarmila byla, a napadlo nás jí tu písničku nabídnout. Jarmile se to líbilo, nám taky. Na desku Zafúkané pak Jarmila Šuláková nazpívala jednu píseň. Pak už se naše spolupráce rozjela naplno.

Ona si to velmi pochvaluje. Vy také?

V podstatě ano, ale dohodli jsme se, že naše společná vystoupení už omezíme. Měla by to být záležitost spíš pro fajnšmekry nebo přímo na přání pořadatelů. Doposud jsme s ní jezdili hodně, ale nemůžeme si nic nalhávat. Jarmilka už má svoje roky a naše tempo 150 - 160 koncertů za rok už jí dělá potíže. Ona to taky je dost velká kláda.

Takže se vaše společné účinkování vlastně stane vzácností.

Vlastně ano. Myslíme si, že bychom na přání pořadatelů udělali tak jednu šňůru ročně. Jinak se chceme věnovat Fleretu jako takovému, tvrdší muzice a mladším posluchačům.

A jak řekli, tak také udělali. Vydáváte novou desku - Trnkostroj - tam už Jarmila Šuláková nezpívá ani jednu písničku.

Ani jednu. To je vyloženě záležitost Fleretu, zcela chlapská záležitost.

Takže další slibované řadové album?

Ano. A myslíme si, že je dobré, vlastně naše doposud nejlepší. Je na něm vidět, že jsme na skládání a nazkoušení měli skoro čtyři roky. Takže jsou tam pěkně ošahané, vyzkoušené kousky, dobře jsme věděli, co mají naši fanoušci rádi. Ta deska z řady ostatních našich desek sice nevybočuje, je ale hodně pestrá, materiál na ní je hodně dobře zpracovaný a tím, že byl čas na výběr, snad i lepší.

Mluvili jsme o jménech, nová deska se jmenuje Trnkostroj. Proč?

Ten název vlastně vzniknul hodně narychlo. Měli jsme natočenou polovinu desky, na té druhé půlce jsme pracovali. Název alba nám ale stále chyběl. Pak už šlo do tuhého, to jméno jsme museli nahlásit. Když jsme zavrhli několik pracovních názvů, náš bubeník povstal a pravil: "Hoši, mám nápad - Trnkostroj!" A bylo rozhodnuto. Pak už jsme to jen odhlasovali.

Jak vypadá Trnkostroj?

Dá se říci, že je to jakési perpetum mobile, které běhá kolem Vizovic, krade trnky a vyrábí slivovicu, kterou zase samo pije.

Trnka (švestka) je asi na Moravě oblíbená záležitost, ostatně se o ní hodně v moravských písních zpívá.

Ano, i my máme na desce písně o trnkách. Trnka je vlastně valašský posvátný strom, který dává Valachům obživu. Slivovičku, povidla a tak.

Dá se o vaší muzice říci, že je to propagace folklóru?

Ani snad ne. My většinou děláme svoji vlastní autorskou muziku, lidové písně výjimečně (i když se jim nebráníme). Pravdou ale je, že prostředí, kde dodnes najdete pastevce se svými ovcemi, naši muziku hodně ovlivňuje.

To se do značné míry dá říci třeba o kapele Čechomor, i když ta z lidové hudby vychází víc. Čechomor slaví velké úspěchy, co mu říkáte?

To je vynikající kapela a přitom příjemná partička kluků, kteří skvěle hrají. Dost času přitom tráví v archivech, odkud vytahují písničky a dávají jim nové kostýmy. Když někdo Fleret přirovnává k Čechomoru, tak nás to těší. My v archivech nešťáráme, tak když nás někdo srovná s tou jejich staletími prověřenou písní, blaží nás to. Cítíme se jako v chrámu Vasila Blaženého.

Hráli jste někdy spolu?

Mnohokrát. Oni nám často dělali předkapelu! Dnes už by ale asi byla situace jiná.

Není vám to tak trochu líto?

Ne, zdaleka ne! To jsou strašně pracovití lidé, a svůj úspěch si rozhodně zaslouží. My tak pracovití nejsme.

Čechomor vstoupil i do dějin kinematografie. Co vy?

Loni jsme natáčeli film. Je to snímek Woodyho Allena, spíš takový úlet, takže asi zůstane v klubech. Jmenuje se Dvanáctá brána. Tedy ne Třináctá, to byl taky film, ale Dvanáctá.

Český režisér vás zatím neoslovil?

Zatím ne. Ale nám to ani nevadí, s Woodym se pracovalo výborně. V tom filmu máme dvě instrumentálky a taky se mihneme na plátně.

Jak často jezdíte do Prahy?

Minimálně jednou za měsíc.

Je pražské publikum chladnější než třeba jihomoravské?

Kdepak!!! Pražské publikum je vynikající, jihomoravské je chladnější. Vedle pocitu, že jsou ve středu světa, jsou v Praze lidi asi něčím nadopování, možná užívají veselé pilulky Optimulky. Ty vyrábí firma Optimit, která dřív vyráběla tenisové míčky. Takže Pražáci jsou velmi veselí od první písně. Jižní Morava je podivná: zezačátku flegmatická, když končíme a myslíme si, že nic moc, tak prásk, a musíme dát pět až sedm přídavků. Pak jsou Moraváci úplně mrtví. V Praze jsou mrtví hned od začátku.

Jak jste prožívali nedávný boj o post prezidenta republiky?

Stanislav Bartošík: Celé mě to jenom utvrdilo v mojí dávné vizi. My bychom prostě neměli mít prezidenta, měl by tu být car a měl bych to být já.

Když budete carem, bude mít v rámci carství Morava nějaké výsadní postavení?

Zásadně asi ne. Morava by byla gubernie, ale jinak by zůstala Moravou.

Přenesl byste hlavní město do Vizovic, Zlína nebo do Brna?

Ne, proč? To je úplně zbytečné. Pražáci už jsou zvyklí na to, že jsou hlavní, tak bych jim to nechal a byl bych v Praze. Co se dá dělat?

Spoustu lidí ale postavení Prahy štve a ti by měli radost, kdy by o ně přišla.

Já jsem se nesetkal s tím, že by někoho štvalo, že Praha je hlavním městem. Pravda, jsou tu některé extrémistické, snad až teroristické skupiny, kterým to vadí. Ale když jim budeme do jejich hlav důsledně vštěpovat to, že Praha je prostě hlavní, tak se změní. Musíme jim neustále tvrdit, že to tak musí být, až to sami pochopí. Zatím jim to nikdo nevštěpuje. 

Jaké funkce si schováváte pro kolegy z kapely?

Všichni budou gubernátoři. A stát rozdělím, jak se mi zachce. Takže nebude jen česká a moravská gubernie, bude jich víc.

A vstoupí České carství do Evropské unie?

Víte, s tím vstupem je to zajímavá otázka. Nám vždycky vysvětlovali, že Česko, v té době Československo, je v srdci Evropy. Takže buď se mýlili, a staneme se Evropany až teď, nebo měli pravdu a tím pádem nám zase někdo kecal.

Pokud tu ještě v červnu nebude carství, půjdete k referendu o vstupu České republiky do Evropské unie?

Carství už tu bude a já jako car si referendum vysloveně nemohu dovolit. Kromě toho - referendum bude zakázáno! Lidé na takové vymoženosti nejsou zvyklí. Tápou. Takže referendum nebude. 

Zpátky k Fleretu. Kapela má letos dvacáté narozeniny. Budete slavit?

Určitě! Vlastně už jsme začali velkým koncertem v pražském klubu Mlejn. Celá ta sláva pak vyvrcholí 13. června ve Vizovicích. Tam vystoupíme v rámci festivalu Valašký frgál, a s námi i speciálně pozvaní hosté a bývalí členové skupiny.

Třeba?

Třeba Jarmila Šuláková či Vlasta Redl. Ale určitě se tam setkáme se spoustou dalších kamarádů. Moc se na to těšíme.

TOMÁŠ PILÁT, přečetli jste si v Avisu č. 6/03

REDAKCE MARTEK  |  PROFIL ČASOPISU  |   HARMONOGRAM  |   DISTRIBUCE  |   CENÍK  |   TECHNICKÉ ÚDAJE  |   VÝPOČET INZERÁTU  |   PRŮZKUM  |  ZNÁMÉ OSOBNOSTI

 Redakce: Martek, s.r.o., Žateckých 26, Praha 4       tel.: 261 090 161, 261 222 194-6, martek@martek.cz    Copyright © 2003 Martek, s.r.o.