REDAKCE MARTEK | PROFIL ČASOPISU | HARMONOGRAM | DISTRIBUCE | CENÍK | TECHNICKÉ ÚDAJE | VÝPOČET INZERÁTU | PRŮZKUM | ZNÁMÉ OSOBNOSTI |
|||
O RYTMECH, MELODIÍCH, VZPOMÍNKÁCH A PLÁNECH |
|||
Rozhovor se zpěvačkou a moderátorkou Marthou Elefteriadu Když hned po druhé světové válce v oné překrásné, Středozemním mořem omývané zemi, jedné z kolébek lidské civilizace a antické kultury, vypukla opět občanská válka - tedy stav, kdy se lidé organizovaně mordují ve jménu ideálů spravedlnosti a mravnosti - odjeli z Řecka do tehdejšího Československa mladí manželé se dvěma batolaty. A dvě děvčátka - Martha a Tena - už tady dávno zapustila kořeny. Do rodné země, kde mají spoustu příbuzných a přátel, nejezdí samozřejmě jako pouhé turistky, hledají tam a stále nacházejí inspiraci pro svůj zpěv, který se jim stal povoláním. Jedna z nich, která přišla na schůzku s reportérem Avíza do pražské kavárny, kde se zpravidla scházejí lidé od kumštu, hned po prvních formalitách představila svůj řecký temperament spojený s nářečím typicky pražským. Tady maj bezva štrúdl se šlehajdou, zajásala, když pohlédla k cukrářskému pultu... Dlužno ovšem dodat, že paní Mgr. Martha Elefteriadu, jedna polovička známé interpretační dvojice řeckých a samozřejmě i jiných písní, je také absolventkou filosofické fakulty Univerzity Karlovy s oborem psychologie - a autorkou knihy o receptech na řecké dobroty. A teď připravuje druhé, obsahově rozšířené vydání. To je ovšem činnost vedlejší, ta základní spočívá v umění zpěvu, což, jak známo z mythologie, pěstovali již i bohové na Olympu.
Není jednoduché to vystihnout stručně. Pokud jde o chování, řekla bych například - aniž bych se chtěla dotknout českých mužů - že ti řečtí jsou k ženám zdvořilejší, galantnější, jsou zvyklí více se dvořit a případný zájem o bližší seznámení či dokonce o sex dávají ale najevo okatěji než zde. Pokud jde o druhou část otázky - Řekové velice milují hudbu a zpěv a navíc dovedou už intuitivně rozpoznat kvalitu, takže odborná kritika se obvykle shoduje se spontánním hodnocením posluchačů. A protože Řekové potřebují hudbu a zpěv k životu naprosto nezbytně, může si třeba hvězda pronajmout velký sál i na tři čtyři měsíce a bude mít stále plno, což by se zde asi nevyprodalo. A pak je tu ještě jeden velmi silný charakteristický rys - Řekové nejenže milují silné melodie, určené pro silné a zvučné hlasy, ale také svoji lidovou muziku a hudební tradice. Takže angloamerická hudba řecký hudební život tolik neovládla. Řekové si prostě svoji muziku považují a vůči módním proudům ze zahraničí jsou odolnější. Možná v tom byla pro české posluchače i jistá exotika, vždyť v té době byla i zdejší společnost politicky uzavřená do jednoho krunýře a západní hudbě se příliš nepřálo. Z čehož možná dodnes plyne i určitý hlad po všem novém a neobvyklém. Ale řekla bych, že české publikum také dobře vnímá melodičnost podbarvenou lidovým rytmem, což je pro řeckou muziku typické, a že to byl asi jeden z předpokladů úspěchu. Současná řecká muzika je charakteristická stylovou bohatostí, nechybí folk, ale jsou v ní i balady, rocková hudba a lidové písničky, je to poměrně pestrá směs. Z mnoha lidových písních se časem staly evergreeny, které oblétly svět. Zajisté. Jsem Řekyně, a asi se mi více daří dát písni citový náboj. Přijďte si nás třeba poslechnout na Novotného lávku... Samozřejmě. Zpěv se vždy prolínal naším životem a sotva jsme začaly vystupovat, byl o nás zájem. Vydali jsme společně sedm elpíček a já jedno samostatně, jmenovalo se Kresby tuší a aranžoval je Michael Kocáb. Spolupracovaly jsme s Alešem Sigmundem ve společnosti Panton. V poslední době jsme vydaly tři cedečka, jedno s našimi dřívějšími hity a dvě řecké. Teď jsme zakotvily u hudebního vydavatelství ARIOLA BMG, což je mezinárodní renomovaná společnost. Právě tam chceme vydat další cedečko s typicky řeckou muzikou, tedy s oním folkem, šansony a lidovými baladami, ale natočit by se tentokrát mělo přímo v Řecku s řeckými hudebníky. Také jsme měly četná zahraniční angažmá, hlavně ve Skandinávii. Na severu Evropy je jihoevropská hudba rovněž velmi přitažlivá.Tady v Praze v Klubu na Novotného lávce pořádáme přibližně dvakrát do měsíce řecké klubové představení s názvem Do Řecka s námi, spojené s povídání. Odpovídáme na různé dotazy z publika, často i na otázku, na niž jsme už narazili, totiž jací jsou řečtí muži. A teď jsme začaly v divadélku Solidarita, za velkého pochopení tamní ředitelky paní Hušinové, pořádat soutěžní představení pro školy druhého stupně, do nichž se hlásí celé školní třídy. Zpíváme a vyprávíme a děti si vyzkoušejí své znalosti o Řecku antickém i současném a mohou díky naší spolupráci Řeckou turistickou centrálou vyhrát i lukrativní zájezdy. Snažíme se o prohloubení dobrých kulturních vztahů mezi Českou republikou a Řeckem - pozoruhodné na tom je, že jsme Řekyně křtěné nejen Středozemním mořem, ale také Vltavou, což věci samozřejmě pomáhá. Kdo by je neměl. Náš život se neskládá z nějakých vzpomínek. Jsem spíše typ, který žije tím, co je a co se připravuje v nejbližší budoucnosti. Právě to mne nabíjí největší energií. Nedovedu si představit zahálku či pasivitu. Samozřejmě bychom obě chtěly ještě dlouho a hodně zpívat. A třeba přijde doba, kdy i v televizi budou vedle amatérů, politiků a moderátorů zpívat opět i zpěváci. Zatím, jak se zdá, tam můžeme dělat cokoliv, jen ne zpívat. (smích). V plánech je film o Řecku, kde bychom s Tenou vystupovaly v roli jakýchsi průvodkyň. Samozřejmě nikoliv jen po památkách, ale také charakteru řeckého života a životního stylu. Zkrátka, kromě rytmu a melodií přiblížit svoji původní vlast i z jiných, širších pohledů. Pohoda. Ráda vařím pro sebe a přátelé řecká jídla, ráda plavu a chodím pěšky, nemiluji ale extrémní fyzickou zátěž. A starám se o své dvě kočky - Čičolínu, napište to, prosím, foneticky, je to česká číča a s italskou erotickou hvězdou nemá nic společného, a druhá se jmenuje Andělka. A mám nového koníčka - malování na hedvábí. Rozhodně si nemohu stěžovat na dlouhou chvíli. Takhle narychlo, ona řecká kuchyně vůbec není jen gyros a je docela pracná - ale už to mám. Tak si pište. Baklažány neboli lilky nakrájet na tenké plátky, posolit, nechat asi půlhodiny nejlépe v cedníku ustát, v utěrce dobře osušit, obalit hrubou moukou a osmažit na oleji. A přelít omáčkou z kyselé smetany a jogurtu ochucené česnekem, eventuálně koprem s trochou olivového oleje. Netvařte se tak zasmušile, je to zdravější než vepřoknedlozelo a každý občas potřebujete pár kilo dolů. Dám vám vynikající recept na zhubnutí, ale ten už bude jen pro vás osobně. Tak si pište... Všechno zapsal a poděkoval: JAN |
|||
REDAKCE MARTEK | PROFIL ČASOPISU | HARMONOGRAM | DISTRIBUCE | CENÍK | TECHNICKÉ ÚDAJE | VÝPOČET INZERÁTU | PRŮZKUM | ZNÁMÉ OSOBNOSTI |
|||
Redakce: Martek, s.r.o., Žateckých 26, Praha 4 tel.: 261 090 161, 261 222 194-6, martek@martek.cz Copyright © 2003 Martek, s.r.o. |