REDAKCE MARTEK  |  PROFIL ČASOPISU  |   HARMONOGRAM  |   DISTRIBUCE  |   CENÍK  |   TECHNICKÉ ÚDAJE  |   VÝPOČET INZERÁTU  |   PRŮZKUM  |  ZNÁMÉ OSOBNOSTI

  

O RYTMECH, MELODIÍCH, VZPOMÍNKÁCH A PLÁNECH 

     
 

Rozhovor se zpěvačkou a moderátorkou Marthou Elefteriadu

Foto - Martha ElefteriaduKdyž hned po druhé světové válce v oné překrásné, Středozemním mořem omývané zemi, jedné z kolébek lidské civilizace a antické kultury, vypukla opět občanská válka - tedy stav, kdy se lidé organizovaně mordují ve jménu ideálů spravedlnosti a mravnosti - odjeli z Řecka do tehdejšího Československa mladí manželé se dvěma batolaty. A dvě děvčátka - Martha a Tena - už tady dávno zapustila kořeny. Do rodné země, kde mají spoustu příbuzných a přátel, nejezdí samozřejmě jako pouhé turistky, hledají tam a stále nacházejí inspiraci pro svůj zpěv, který se jim stal povoláním. Jedna z nich, která přišla na schůzku s reportérem Avíza do pražské kavárny, kde se zpravidla scházejí lidé od kumštu, hned po prvních formalitách představila svůj řecký temperament spojený s nářečím typicky pražským. Tady maj bezva štrúdl se šlehajdou, zajásala, když pohlédla k cukrářskému pultu... Dlužno ovšem dodat, že paní Mgr. Martha Elefteriadu, jedna polovička známé interpretační dvojice řeckých a samozřejmě i jiných písní, je také absolventkou filosofické fakulty Univerzity Karlovy s oborem psychologie - a autorkou knihy o receptech na řecké dobroty. A teď připravuje druhé, obsahově rozšířené vydání. To je ovšem činnost vedlejší, ta základní spočívá v umění zpěvu, což, jak známo z mythologie, pěstovali již i bohové na Olympu.

  • Člověk žije spíše přítomností a myslí na budoucnost, ale když se jenom kratičce vrátíme do vašeho dětství - prostředí doma řecké, všude okolo české - jak jste se s tím vyrovnávaly?

    Naprosto lehce, vždyť jsme byly děti. Ano, domácí prostředí bylo typicky řecké - náš táta byl prostý, obyčejný člověk, ale velmi sečtělý a vlastenecky cítící. A trval na tom, že doma musíme mluvit zásadně řecky, abychom se neodnárodnily, což vzhledem k dětskému věku znamenalo šprtat i řeckou gramatiku a vše ostatní. Maminka byla švadlena a při práci si překrásně zpívala, ty melodie se nedají zapomenout. Řekla bych, že to byl pro mne i pro Tenu ten základní inspirační zdroj. Právě po ní jsme zdědily pěvecký talent. Maminka také vařila domácí řecká jídla. Jenže my jsme byly dětičky málo vděčné, lákalo nás všechno nové, takže jsme se těšily, s prominutím, na blafy ve školní družině.

  • A tak jste vyrůstaly, učily se vařit a zpívat řecky, osvojovaly jste si české zvyky - mimochodem, v Řecku jste každou chvíli, můžete nějak velmi stručně definovat základní rozdíly - třeba v chování, ale i v přístupu k hudbě a zpěvu?
  • Není jednoduché to vystihnout stručně. Pokud jde o chování, řekla bych například - aniž bych se chtěla dotknout českých mužů - že ti řečtí jsou k ženám zdvořilejší, galantnější, jsou zvyklí více se dvořit a případný zájem o bližší seznámení či dokonce o sex dávají ale najevo okatěji než zde. Pokud jde o druhou část otázky - Řekové velice milují hudbu a zpěv a navíc dovedou už intuitivně rozpoznat kvalitu, takže odborná kritika se obvykle shoduje se spontánním hodnocením posluchačů. A protože Řekové potřebují hudbu a zpěv k životu naprosto nezbytně, může si třeba hvězda pronajmout velký sál i na tři čtyři měsíce a bude mít stále plno, což by se zde asi nevyprodalo. A pak je tu ještě jeden velmi silný charakteristický rys - Řekové nejenže milují silné melodie, určené pro silné a zvučné hlasy, ale také svoji lidovou muziku a hudební tradice. Takže angloamerická hudba řecký hudební život tolik neovládla. Řekové si prostě svoji muziku považují a vůči módním proudům ze zahraničí jsou odolnější.

  • Na rozdíl od nás, kde má všechno zahraniční zelenou. Ale když jste vy začala se sestrou zpívat, měly jste úspěch téměř okamžitý - proč myslíte? Byla v tom také i zvědavost na něco zahraničního?
  • Možná v tom byla pro české posluchače i jistá exotika, vždyť v té době byla i zdejší společnost politicky uzavřená do jednoho krunýře a západní hudbě se příliš nepřálo. Z čehož možná dodnes plyne i určitý hlad po všem novém a neobvyklém. Ale řekla bych, že české publikum také dobře vnímá melodičnost podbarvenou lidovým rytmem, což je pro řeckou muziku typické, a že to byl asi jeden z předpokladů úspěchu. Současná řecká muzika je charakteristická stylovou bohatostí, nechybí folk, ale jsou v ní i balady, rocková hudba a lidové písničky, je to poměrně pestrá směs. Z mnoha lidových písních se časem staly evergreeny, které oblétly svět.

  • Ano. Slyšel jsem právě vás zpívat v televizním pořadu Děti z Pirea, bylo to jiné než se běžně slyší, procítěné, téměř dojemné...
  • Zajisté. Jsem Řekyně, a asi se mi více daří dát písni citový náboj. Přijďte si nás třeba poslechnout na Novotného lávku...

  • Ano, děkuji za pozvání. Takže můžeme přejít k vaší současnosti, eventuálně příštím plánům. Ale nějak jste začínaly...
  • Samozřejmě. Zpěv se vždy prolínal naším životem a sotva jsme začaly vystupovat, byl o nás zájem. Vydali jsme společně sedm elpíček a já jedno samostatně, jmenovalo se Kresby tuší a aranžoval je Michael Kocáb. Spolupracovaly jsme s Alešem Sigmundem ve společnosti Panton. V poslední době jsme vydaly tři cedečka, jedno s našimi dřívějšími hity a dvě řecké. Teď jsme zakotvily u hudebního vydavatelství ARIOLA BMG, což je mezinárodní renomovaná společnost. Právě tam chceme vydat další cedečko s typicky řeckou muzikou, tedy s oním folkem, šansony a lidovými baladami, ale natočit by se tentokrát mělo přímo v Řecku s řeckými hudebníky. Také jsme měly četná zahraniční angažmá, hlavně ve Skandinávii. Na severu Evropy je jihoevropská hudba rovněž velmi přitažlivá.Tady v Praze v Klubu na Novotného lávce pořádáme přibližně dvakrát do měsíce řecké klubové představení s názvem Do Řecka s námi, spojené s povídání. Odpovídáme na různé dotazy z publika, často i na otázku, na niž jsme už narazili, totiž jací jsou řečtí muži. A teď jsme začaly v divadélku Solidarita, za velkého pochopení tamní ředitelky paní Hušinové, pořádat soutěžní představení pro školy druhého stupně, do nichž se hlásí celé školní třídy. Zpíváme a vyprávíme a děti si vyzkoušejí své znalosti o Řecku antickém i současném a mohou díky naší spolupráci Řeckou turistickou centrálou vyhrát i lukrativní zájezdy. Snažíme se o prohloubení dobrých kulturních vztahů mezi Českou republikou a Řeckem - pozoruhodné na tom je, že jsme Řekyně křtěné nejen Středozemním mořem, ale také Vltavou, což věci samozřejmě pomáhá.

  • A určitě máte další plány...
  • Kdo by je neměl. Náš život se neskládá z nějakých vzpomínek. Jsem spíše typ, který žije tím, co je a co se připravuje v nejbližší budoucnosti. Právě to mne nabíjí největší energií. Nedovedu si představit zahálku či pasivitu. Samozřejmě bychom obě chtěly ještě dlouho a hodně zpívat. A třeba přijde doba, kdy i v televizi budou vedle amatérů, politiků a moderátorů zpívat opět i zpěváci. Zatím, jak se zdá, tam můžeme dělat cokoliv, jen ne zpívat. (smích). V plánech je film o Řecku, kde bychom s Tenou vystupovaly v roli jakýchsi průvodkyň. Samozřejmě nikoliv jen po památkách, ale také charakteru řeckého života a životního stylu. Zkrátka, kromě rytmu a melodií přiblížit svoji původní vlast i z jiných, širších pohledů.

  • A co váš osobní životní styl?
  • Pohoda. Ráda vařím pro sebe a přátelé řecká jídla, ráda plavu a chodím pěšky, nemiluji ale extrémní fyzickou zátěž. A starám se o své dvě kočky - Čičolínu, napište to, prosím, foneticky, je to česká číča a s italskou erotickou hvězdou nemá nic společného, a druhá se jmenuje Andělka. A mám nového koníčka - malování na hedvábí. Rozhodně si nemohu stěžovat na dlouhou chvíli.

  • Paní Martho, můžete na závěr prozradit čtenářkám a čtenářům Avíza jednoduchý recept na něco dobrého řeckého - ale tak, aby to svedl i chlap, který je v kuchyni kopyto?
  • Takhle narychlo, ona řecká kuchyně vůbec není jen gyros a je docela pracná - ale už to mám. Tak si pište. Baklažány neboli lilky nakrájet na tenké plátky, posolit, nechat asi půlhodiny nejlépe v cedníku ustát, v utěrce dobře osušit, obalit hrubou moukou a osmažit na oleji. A přelít omáčkou z kyselé smetany a jogurtu ochucené česnekem, eventuálně koprem s trochou olivového oleje. Netvařte se tak zasmušile, je to zdravější než vepřoknedlozelo a každý občas potřebujete pár kilo dolů. Dám vám vynikající recept na zhubnutí, ale ten už bude jen pro vás osobně. Tak si pište...

    Všechno zapsal a poděkoval: JAN

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
 

REDAKCE MARTEK  |  PROFIL ČASOPISU  |   HARMONOGRAM  |   DISTRIBUCE  |   CENÍK  |   TECHNICKÉ ÚDAJE  |   VÝPOČET INZERÁTU  |   PRŮZKUM  |  ZNÁMÉ OSOBNOSTI

 Redakce: Martek, s.r.o., Žateckých 26, Praha 4       tel.: 261 090 161, 261 222 194-6, martek@martek.cz    Copyright © 2003 Martek, s.r.o.