|
|
|||
|
REDAKCE MARTEK | PROFIL ČASOPISU | HARMONOGRAM | DISTRIBUCE | CENÍK | TECHNICKÉ ÚDAJE | VÝPOČET INZERÁTU | PRŮZKUM | ZNÁMÉ OSOBNOSTI |
|||
|
O POZVOLNÉ CESTĚ OD ŠANSONŮ KE COUNTRY |
|||
|
Ale ráda, jenže vzpomínky pak půjdou do úplného dětství. Zpívala jsem na nějakých besídkách a podobných akcích již od čtyř let, od patnácti jsem už zpívala s kapelami, ovšem tak, aby to rodiče nevěděli. A stejně tak tajně jsem chodila do
"lidušky" neboli Lidové školy umění, tedy doslova ilegálně, bez souhlasu a hlavně bez vědomí rodičů - hodné paní učitelky ve mně rozpoznaly určitý talent a tak mi dávaly lekce ve zpěvu a hře na piáno.
Přesně tak. S Daliborem Jandou a jeho skupinou PROTOTYP, s níž jsem zpívala jako host, a vydělávala si na chléb svůj vezdejší v jeho agentuře Hurican Records, spolupracovala jsem při natáčení řady titulů, zpívala Penelopu s Odysseem, tedy Karlem Černochem v hudebně-cestopisném filmu "Návraty", na cedečku "Country express" jsem nazpívala duet s Milenou Soukupovou, postupně jsem se seznámila s vynikajícími interprety, skladateli a textaři, takže jsem mohla připravit vlastní cedečko, které mi vydal POPRON...
To opravdu děkuji z celého srdce. Vždyť ty písničky složili třeba Dalibor Janda, Michal David, Pavel Krejča, Marek Černoch a další, texty tvořila taková textařská esa, jako jsou Honza Krůta, Pavel Vrba, Petr Štromf a další.... A obrovskou zásluhu má i kapela PONTIAC, které je již nejméně tři roky na výsluní české moderní country muziky.
Samozřejmě, že ne. Zpívala jsem šansony, s tanečním orchestrem písničky určené pro poslech a tanec, zkrátka, zpívala jsem ledacos. Pak mne chytilo country, je to nádherná, zpěvná hudba a navíc, české country má svůj osobitý styl a prosazuje se i v zahraničí...
Zato je to také hezká hudba s dobrými texty a jsem dosti hrdá na to, že mi Ríša Pachman tuto roli nabídl. Ostatně, láska ke country neznamená, že by člověk neměl občas zpívat i něco jiného...
Možná nepatrné, možná zásadní, tady se dost těžko hledají přesné definice a já se nepovažuji za muzikologa. Třeba základem folku je kytara, u country zpravidla přicházejí ke slovu další nástroje, zejména bicí. U táborových ohňů se zpívá ledacos, od lidovek po folk a country - a je moc dobře, že se tohle všechno zpívá. A je také dobře, když se na hezké melodie zpívají i hezké texty, nejlépe takové, které odrážejí realitu života - já si na úroveň textů velmi potrpím, možná bych dokázala i něco stvořit sama, ale zatím dávám přednost kamarádům, kteří to umí dobře a navíc mají bohatou praxi. Vezměte si třeba techno - možná, alespoň pro někoho, je to dobrá muzika k řádění na parketu - ale zkuste si z toto něco zazpívat. Mám nejraději takové písničky, které si můžete zpívat třeba ráno v koupelně při toaletě, které vám navodí dobrou náladu a chuť do dalšího dne, dokonce i do práce...
To nevím. Rozhodně si myslím, že v této tvůrčí práci je lepší spěchat pomalu. Stává se, že někomu vyjde první deska slabší, druhá o něco lepší... Pokud se ta má první povedla - což neříkám já, ale kritikové a vy jste mi to také potvrdil - pak jsem si dala odrazový můstek dosti vysoko a příští kompakt by měl být ještě lepší. Proto budu hledat vhodné písničky, budu spolupracovat s osvědčenými skladateli a textaři, což nevylučuje spolupráci s jinými tvůrci, kteří ještě nemají takové jméno, ale potřebují příležitost si je udělat - tak, jako jsem to potřebovala já. A samozřejmě, moje hlasivky zahálet nebudou, pozvání a nabídek chodí naštěstí dost.
Nejsem vdaná, nejsem osamělá, fronty na mne nestojí a čekatelé by se stejně nepohnuli kupředu, neboť mám přítele, s nímž je mi dobře. Ne, není to kumštýř, ale rozumí mým přáním, snům a práci. Což je také velice dobře. JAN KAŠTÁNEKAvízo č. 2/01 |
|||
|
REDAKCE MARTEK | PROFIL ČASOPISU | HARMONOGRAM | DISTRIBUCE | CENÍK | TECHNICKÉ ÚDAJE | VÝPOČET INZERÁTU | PRŮZKUM | ZNÁMÉ OSOBNOSTI |
|||
|
Redakce: Martek, s.r.o., Žateckých 26, Praha 4 tel.: 261 090 161, 261 222 194-6, martek@martek.cz Copyright © 2003 Martek, s.r.o. |
|||
Jsou šťastné dny, na které se po zbytek života nezapomíná - třeba svatba, narození dítěte, uzdravení po vážné nemoci - nebo také křest výsledku trpělivé, většinou velmi náročné tvůrčí práce. Protože již dlouho se nekřtí jen novorozeňata, ale také knížky a hudební nosiče. Takový den prožila mladá žena, jejíž hlas můžeme snad každý den slyšet na rozhlasové stanici Zlatá Praha, docela nedávno - když v atraktivním prostředí restaurace v pražské televizní věži bylo pokřtěno její první cedečko s názvem
"Country Album". Což samo o sobě dokumentuje hudební žánr, jemuž zpěvačka dala zejména v posledních letech přednost přede všemi ostatními. Ale upřímně řečeno, první nosič neznamená nějakou začátečnici, ba naopak - nejde o náhle objevenou či z nebe spadlou star populární muziky. Ale to je již zase jiná historka a nejen o přítomnosti, ale také o minulých časech a do budoucna směřujících tvůrčích plánech si reportér Avíza povídá s hezkou černovlasou dámou, tedy vlastně napůl kolegyní: Jana Chládková je totiž moderátorkou a redaktorkou výše uvedené stanice, čili vlastně se zpívající - lépe řečeno, skvěle zpívající - novinářkou.
Český jazyk a hudební výchovu. Jenže rodiče si nepředstavovali, že bych se měla předvádět na pódiích, ale věnovat se řádnému a mravnému životu učitelky. I na samotné fakultě neviděli příliš rádi, když jsem se občas utrhla od klasiky a zpívala třeba s tanečním orchestrem.Po pravdě musím říci, že se rodiče postupně s mým životním zaměřením smiřovali a dnes jsou možná i trochu pyšní. Ale vy jste se ptal na začátky - spolupracovala jsem se skupinou BIT, vystupovali jsme hlavně v zahraničí, třeba v Německu, Švýcarsku a Norsku. Tím jsem se dost otrkala, ba si i vydělala nějaké peníze...
Takové neobvyklé představy nemívám - i když, možná, by se posluchači bavili. Jde ovšem také o to, jak dlouho, a jak dlouho by to bavilo mé šéfy. Ale samozřejmě tato práce mne také obohacuje, dala mi třeba hodně zkušeností, jichž využívám při moderování různých společenských akcí. Je to práce náročná i časově, buď vysílám dopoledne nebo odpoledne, tam se z redakčních místnosti a od mikrofonu dá odběhnout leda v nejnutnějších případech, nikoliv za jinou tvůrčí činností, a navíc vyžaduje plné soustředění. Naštěstí jsou šéfové uznalí a různé přesuny či výměny služeb jsou otázkou dohody s kolegy a s vedením - jsem ráda, že mi vycházejí vstříc.