|
|
|||
|
REDAKCE MARTEK | PROFIL ČASOPISU | HARMONOGRAM | DISTRIBUCE | CENÍK | TECHNICKÉ ÚDAJE | VÝPOČET INZERÁTU | PRŮZKUM | ZNÁMÉ OSOBNOSTI |
|||
|
O SAXANĚ MINULÉ I PŘÍŠTÍ (A TAKÉ TROCHU O ZÁBAVNÍM PRŮMYSLU) |
|||
|
Rozhovor se zpěvačkou a herečkou Petrou Černockou
Paní Petro, vaše umělecké začátky sahají samozřejmě ještě před Saxanu... Snad bych začala pražskou konzervatoří, kde jsem studovala operní zpěv a klavír - ano, přesně tak, a navíc jsem absolvovala dvouletou pedagickou nástavbu, takže bych mohla učit zpěv. Klavír jsem v podstatě předala do užívání dceři, nikdy jsem nevystupovala v opeře a nikomu bych nepřála, aby se u mne učil zpívat. Odjakživa jsem měla ráda třeba folk, country, ale začala jsem zpívat se skupinou Pastýři něžný beat, alespoň tak to kritikové označovali. Později jsem zpívala třeba se skupinou Kardinálové Zdeňka Merty, nebo hostovala v karlínském Hudebním divadle. Hrála jsem asi ve třech filmech, ale obecně se ví jen o oné Dívce na koštěti, což byl pro mne opravdový umělecký start. A teď vystupuji v komorním recitálu s kytaristou Jiřím Pracným, často moderuji, občas něco napíši do časopisů, skládám si hudbu a texty k vlastním písničkám, před časem jsem měla v televizi vlastní pořad "Muzikanti, co děláte?" a uváděla televizní hudební soutěž "Nota bene", vydala jsem několik cedeček... Dost bohaté pracovní dny. Mimochodem, umíte ještě něco z těch kouzelných zaříkávadel v roli Saxany? Mám to na vás vyzkoušet? Nebojte se, ono už to stejně asi nefunguje... Dexempo vedereš! Mělo z vás být kuře. Vidíte, a nic. Díky Bohu. Ale ono se proslýchá... Co se proslýchá, může být i pravda. Ano, připravuje se nový čarodějnický film, volné pokračování "Dívky na koštěti". Protože scénář píše Miloš Macourek, režie se ujímá Václav Vorlíček a stěžejní roli bude hrát Jiřina Bohdalová, mělo by to být dobré. A vy tedy budete hrát druhou hlavní roli, tedy Saxanu, už dospělejší - dáváte si do pořádku koště? Nevím, jestli ještě na takovém dopravním prostředku čarodějnice létají, navíc jsem zatím (poznámka redakce: Rozhovor se připravoval v první polovině února) ještě nečetla scénář. Takže ani nevím, jak budu kouzlit. Ale už brzo by se mělo začít točit, možná, až tento rozhovor vyjde, začnou nějaké přípravné práce.. Všechno záleží na okolnostech a samozřejmě i na financích... O které, jak říkal jeden velmi známý politik, vždycky jde až v první řadě. Nechcete mi říci jako umělkyně svůj názor na finance, které dnes existenci umění podmiňují? Ony je podmiňovaly vždycky, v současné době ovšem až trochu dost. Já jsem třeba v poslední době vydala tři cedečka a vy jste se ani nesnažil předstírat, že o nich víte, ono se o nich málo ví, protože nebyla reklama, bez které dnes neprodáte ani mýdlo, natož cedečko. Platí to o vážném umění, platí to také o zábavě. Když jsme u toho - víte, co je opravdový kumšt? Vytvořit dílo - hudební, literární, snad i výtvarné - které dokáže oslovit velmi vzdělaného a kultivovaného člověka a zároveň řadovou paní Novákovou. A to jednoznačně platí o onom zábavním průmyslu či o šoubyznysu - dneska se to už opravdu dá psát foneticky - jehož produkce by měla diváka zaujmout a pobavit při respektování základních nebo i vyšších uměleckých kritérií. Vy jste narazil na mecenáše a sponzory - je v tom rozdíl, někdejší mecenáš podporoval umění velmi často anonymně, dnešní sponzor vlastně uzavírá smlouvu o reklamě. A většina umělců je v roli rybiček, které plují a čekají na zdatného rybáře se správným, nejlépe zlatým háčkem. Ale v tom není profanace umění, ta je spíše v tom, když se za dobré peníze podaří vytvořit nějaký paskvil. Což se naštěstí nestává příliš často. Když jsme u té úrovně - myslíte si, že česká populární hudba snese srovnání se světovou špičkou?Někdy ano. Kdybych zůstala u mně tak milého žánru - myslím si, že český folk je stejně dobrý jako americký a vůbec že máme některé nejméně tak dobré skladatele i interprety. Rozdíl je v tom, že ten americký se u nás hraje a zpívá, český v Americe nikoliv, což je možná i v tom, že oni jsou bohatí, my naopak. Francouzi, ba i Němci se dovedou bránit amerikanizaci své kultury - my zase dokážeme zaplnit filmová plátna, televizní obrazovky, ba i koncertní sály také takovou zahraniční produkcí, která je vyloženě komerční, snad líbivá, umělecky sotva průměrná a myšlenkově pramálo podnětná. Myslím si, že naši tvůrci a interpreti dovedou hodně, ale odrážejí se zde celkové ekonomické podmínky a také zatím nevelká schopnost dobrou práci prodat i někam ven. Mimochodem - umělec musí také vydělávat peníze. Já se vás neptám na vaše finance, ale na to, zda někdy cítíte rozdíl mezi určitými zakázkami...? Otázka je mi jasná. Samozřejmě, že někdy dostanu a ráda přijmu angažmá, které je finančně zajímavé - a jde při něm spíše o reprezentaci či zpestření programu než o umělecký zážitek. Za takovou práci jsem ale vděčná, protože pak mohu za minimální honorář nebo i bez něho zazpívat třeba dětem nebo starým lidem či méně solventní organizaci a kde se mohu, obecně řečeno, tvůrčím způsobem realizovat. Mimochodem, asi víte, že v téhle branži je režie, která spolkne nemalou část honorářů. Vím. Takže na závěr, paní Petro, tak trochu ke starostem všedního dne. Nevypadáte ani trochu utahaně, nebědujete nad diářem, nedíváte se při debatě na hodinky - ale také asi musíte občas uklidit, nakrmit partnera, dceru, pejska a kočku Kočku. Včetně vaření...? Stíhám to, protože musím. Nefňukám, protože to nemám v povaze. Snažím se organizovat si práci tak, abych občas měla alespoň dva po sobě jdoucí dny volné, pak si přispím, trochu poklidím, nakoupím, něco uvařím... Když jsme u kuchyně, snažím se vařit chutně a zdravě. Což se má k sobě jako zábava k ryzímu umění. Když vaříte příliš zdravě, moc vděku se nedočkáte. To jsem poznala, když jsem kočce Kočce nalila do misky místo méně zdravého plnotučného kravského mléka ekologicky čisté a zdravé mléko sojové. Několik dnů se mnou nemluvila. To kafe, co vám uvařila dcera, bylo ale opravdové. Za hezké popovídání poděkoval JAN Avízo č. 5/99, str. 6-7 |
|||
|
REDAKCE MARTEK | PROFIL ČASOPISU | HARMONOGRAM | DISTRIBUCE | CENÍK | TECHNICKÉ ÚDAJE | VÝPOČET INZERÁTU | PRŮZKUM | ZNÁMÉ OSOBNOSTI |
|||
|
Redakce: Martek, s.r.o., Žateckých 26, Praha 4 tel.: 261 090 161, 261 222 194-6, martek@martek.cz Copyright © 2003 Martek, s.r.o. |
|||
Polovina hezkého, do okolní zeleně ponořeného dvojdomku v řadové zástavbě má pět obyvatel: Kromě vládkyně domácnosti je zde její devatenáctiletá dcera Bára, životní i umělecký partner Jiří, hrubosrstá jezevčice Lady a kočka, která nemá konkrétní jméno - její předchůdkyni přejelo auto a rodina usoudila, že anonymita je jakousi ochranou před případným dalším neštěstím. Neboť zvířata mají v této lidské pospolitosti své pevné a důležité místo. Já vím, že je to stejně hloupost, směje se moje dnešní hostitelka, ale kočička už slyší na slovo "kočka", dalo by se to dokonce psát s velkým písmenem na začátku... Dodejme, že téměř legendární "dívka na koštěti" ze stejnojmenného filmu alias Saxana ve srovnání s filmovou premiérou před bezmála třemi desítkami let zestárla o stejný počet roků kalendářně, ale vůbec ne fyzicky ani mentálně - vypadá pořád jako rozpustilá holka a svoji dceru by mohla klidně vydávat za mladší sestru. Zkrátka, některá ženská má kliku na vizáž i figuru. Paní Petra Černocká má navíc i slušné úspěchy v umění a v tom, čemu se říká zábavní průmysl nebo spíše šoubyznys...