Pár změn - tak tohle spojení ke kapele 0609 v současné době opravdu patří. Skupina si skutečně svých pár změn prodělala a Pár změn si dala i do názvu nového alba. Předtím vyměnila pár členů (k lídrovi Mírovi Všetečkovi přišli zpěvák Martin Čarný a baskytarista Libor Bartoš) a nasadila si do repertoáru pár nových kousků. Výsledky se dostavily: svižné melodické písně, u kterých je zpěvákovi dokonale rozumět, zabodovaly jak u veřejnosti, tak u odborníků. Rok po zmíněných změnách přichází kapela s novou deskou, singlem "Kousek nebe", který boduje v rozhlasových hitparádách, videoklipem, pod který se podepsal renomovaný klipový režisér, nositel několika cen David Beránek, a v neposlední řadě s koncertním programem složeným z největších hitů předcházejících alb "Pár kouzel" a "Pár čísel", doplněným o žhavé novinky. Mimochodem - kapela 0609 si s čísly hraje ráda - její název o tom ostatně mluví jasně. A čísly začalo i naše povídání s Mírou Všetečkou:

Když se přečíslovala mobilní čísla, neuvažovali jste taky o změně názvu skupiny?

Zvažovali jsme to, i náš vydavatel se kolem této otázky motal. Přemýšleli jsme, jestli nevyužít příchodu nového zpěváka k "přečíslování" kapely. Jenže název 0609 byl už natolik zažitý, že by to bylo zbytečné. Proč vynechávat nulu, dávat ji na konec nebo jinak přeskupovat čísla, když tohle jméno funguje? 0609 je pro nás magické číslo, hodně souvisí s erotikou i dalšími věcmi okolo nás. Ani numeroložka nám nedoporučila změnu názvu. Takže to tak necháme.

Když se řekne 0609, mnoho lidí napadne "...zavolej mi do klubu!" Dá se do nějakého klubu zavolat vám?

Na našich internetových stránkách máme knihu hostů. Tam nám může kdokoliv cokoliv napsat, může nám nechat jakýkoliv vzkaz. My mu odpovíme. Tímhle způsobem už tam začíná vznikat docela zajímavé diskusní fórum.

S pilotním singlem vaší nové desky jste slavili dost velké úspěchy...

Ano a moc nás to těší. Hudba by totiž měla být pro posluchače a když se jim líbí, je to fajn. S písničkou Kousek nebe jsme vyhráli v hitparádě rádia Čas, byli jsme nejhranější v Českém rozhlase Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem a bodovali jsme i v dalších regionálních rádiích. A na dovršení: s touhle písní jsme vyhráli Českou dvanáctku na Radiožurnálu. To nás dost překvapilo. Úspěch má i videoklip. Snad po něm sáhne i veřejnoprávní televize, která by se měla takovým věcem věnovat především!

Jaká je vaše nová deska?

Je poněkud odlišná od našich předcházejících alb. Tentokrát na ní mají větší slovo kytary. Je dobře, že vydavatel nám do muziky moc nemluvil - vždyť nás zná a ví, co od nás může čekat. Na druhou stranu se ale nebráníme konstruktivním připomínkám. Když se týkají věcí, které jsou ku prospěchu věci co se týče hratelnosti či přijetí u posluchačů, můžeme o tom mluvit. Je to všechno věc dialogu. Nechceme ponechat nic náhodě, naopak bychom byli rádi, kdyby posluchači naši muziku brali.

Takže při jednáních s gramofonovou firmou nelítají nadávky ani popelníky?

Ne, my jsme tvárná kapela. Chceme, aby si naši desku koupilo co nejvíc lidí, vedle toho ta hudba musí samozřejmě odpovídat i určitým technickým parametrům. Ani náš manažer, ani lidi z vydavatelství nekopou do stolu.

Nepředstavovali jste si svou muziku třeba trochu tvrdší?

Asi narážíte na naši metalovou minulost. Pravda, s tvrdou muzikou máme své zkušenosti. Jako kapela MacBath jsme hráli ve své době nejtvrdší heavymetal a vydali jsme pár desek, které měly velký úspěch v cizině - třeba v Německu či Japonsku. Vystupovali jsme dokonce jako předkapela slavných Scorpions, kteří nám nabídli evropské turné. V té době jsme ale neměli tolik peněz, abychom s nimi mohli jet. Jenže 0609 má ve vínku trochu jinou muziku, tady jde přece jenom o pop, nebo, chcete-li, o poprock. Tahle muzika jednak odpovídá naturelu a hlasu našeho zpěváka, jednak je to určitý melodický trend, který se nám líbí.

Mezi těmi všemi změnami, které jste zažili, byla tedy asi i změna publika.

Ano, to s tím souvisí. Na MacBath chodili samozřejmě jiní posluchači, než na 0609. Na nás se teď nabalily především ženy a dívky, ty tvoří 90 procent našeho publika. A to je samozřejmě dobře!

Jaké je věkové spektrum těch žen?

Velmi široké - od deseti do šedesáti let. Textová složka našich písní je totiž o sexu, o lásce, o ženách, to jsou témata, která zajímají všechny. (smích) Naše nová deska je opět veselá a vedle už zmíněných témat tam máme třeba i odpor k fotbalu. To se holkám líbí.

Odpor k fotbalu jde z vás nebo je text šitý právě pro ženy?

Sami rozhodně odpor k fotbalu nemáme, já sám jsem dokonce měl být profesionálním fotbalistou. Ta písnička ale není ani tak o záporném vztahu ke sportu, jako spíš o tom, kam to u nás spěje. O tom, že stále více mizí takové ty plácky, kde si děti můžou jen tak začutat. Ve fotbale jsou děti už odmalička vedeny k myšlenkám o tom, kolik budou vydělávat. To je přece hrozné! Z toho si tak trošku děláme legraci. Podle některých lidí touhle písničkou naštveme asi úplně všechny, protože v ní jmenujeme spoustu velkých klubů.

Hlásíte se dnes ještě k MacBathu nebo už je to zcela uzavřená kapitola?

Tuhle kapelu jsem miloval. Jestli se k něčemu takovému ještě vrátím? Nikdy neříkej nikdy! MacBeth měl obrovský záběr a úspěchy v cizině, jak už jsem zmínil, hlavně v Německu a Japonsku. V Japonsku jsme prodali jedenáct tisíc kousků desek bez sebemenší reklamy! Ovšem doba takového toho heavymetalu "dva kopáky a ob dva takty změna rytmu" už pominula. Dnes se hraje něco trochu jiného. Ale: myslím si, že 0609 z MacBathu hodně čerpá, jenom to dnes hrajeme jinak.

MacBath byl svého času kultovní kapelou...

V MacBathu nás bylo pět individualit - od bubeníka přes basáka, klávesáka až po zpěváka - a všichni chtěli vyniknout. Všichni do té muziky chtěli dostat to, co cítili. Muzika, kterou jsme dělali, byla tedy plná nejrůznějších vlivů a byl to fakt nářez. Potíž byla v tom, že jsme v sále měli třeba padesát znalců, kteří s obdivem sledovali naši hru, ale album si nekoupili.

Některá alba Macbathu se ale dnes shánějí opravdu těžko...

Ano, ale to už je pozdě. Nedávno za mnou přišel jeden věhlasný hudební publicista a řekl: hele, vy jste napsali nejkrásnější baladu v české muzice! Šlo o píseň Dopis pro syna, fakt se nám povedla, ale skoro nikdo ji neznal, protože ji rádia nehrála. Co je mi platné, když se té baladě dostane takového ohodnocení v době, kdy už MacBath neexistuje! Ten publicista s tím měl přijít tenkrát; to ale neudělal.

Proč?

Tenkrát byla doba, kdy nám kritici spíš vyčítali cizí vlivy- psali, že na naší muzice není nic českého. Vyčítali nám, že kopírujeme Scorpions a další kapely. Paradoxně nás tenkrát v cizině přijali právě proto, že jsme hráli podobným stylem, jako cizí slavné kapely. U nás to bylo na škodu. České zatuchlé prostředí, které se neúspěšně snaží být za každou cenu originální, to vidělo jako plagiátorství. Ono ale být originální nemůže - už jenom proto, jak je "velké".

Vyčítali vám někteří fanoušci a kritici, když jste skončili s MacBathem a začali jste jako 0609 hrát poněkud jinou muziku?

Našlo se spousta šťouralů, kteří nám vyčítali, že jsme se zaprodali tomu, abychom prodávali desky a měli plné sály. Bylo ale i hodně těch, kteří bez problémů přešli od MacBethu k 0609. Měli rádi naši předcházející kapelu, mají nás rádi i teď.

A upřímně: nezaprodali jste se, alespoň trochu?

Já jsem se už v kapele MacBath snažil o to, cpát do ní styl nynějších 0609. Ale jak už jsme řekli: v MacBathu byla spousta individualit a všichni chtěli, aby námi nikdo z muzikantů nepohrdal. Aby naše muzika byla co nejsložitější, co nejtěžší na zahrání, aby si každý řekl: to je vynikající kapela. Jenže na prodejnost desek to u nás nemělo vliv. A kritici nás stejně nechválili. Teď je situace jiná, deska Pár kouzel je vyprodaná. Album Pár kouzel k tomu spěje. V tomto smyslu jsme se tedy "zaprodali". Ale nestydíme se za to.

Kapela 0609 se ocitla i na desce Rangers. Jaký máte vztah k "české country hudbě"?

Česká country hudba je problém. Přece jenom má kotlíkářské kořeny; moderní country se u nás zatím moc neobjevuje. Ani nemůže - nemá ty tradice, jako v Americe. Tam zpěváci mají ten typický country-ječák v sobě, u nás se zatím nikdo takový neobjevil. Zpěvák naší skupiny sice hraje i v country kapele, ta ale provozuje velmi specifický country styl. Nicméně dostala nabídku na vystoupení v Americe. Já osobně ke country muzice moc vztah nemám.

Ani k americké?

Ani tu moc mít nemusím. S jednou výjimkou: miluju Shaniu Twaine, zpěvačku moderní americké country. Miluju ji ale hlavně proto, že je dcerou amerického náčelníka. Píšu jí dokonce zamilované dopisy.

Ty dopisy končí v šuplíku nebo je posíláte?

(smích) To jsou jen moje dopisy. Já tu holku obdivuji, občas to řeknu v rádiu a v televizi, pro které pracuji. Jinak nic. Musím ale říct, že vedle této zpěvačky obdivuji i jejího manžela... No, pije mi krev, protože je mimořádně úspěšný a mimořádně dobrý jako producent i jako zvukař. Zvuk, který ze svých interpretů dostane, je opravdu dokonalý.

Kapela 0609 stále sídlí v Aši?

Ano, pořád, i když management máme v Praze. V Praze se ale objevujeme často, už třeba jenom proto, že teď chystáme anglické verze některých našich písniček. Rádi bychom oprášili kontakty z doby MacBatha a dostali se zase třeba do Japonska.

Jak se bydlí v Aši?

Skvěle. Co nám budou síly stačit, rádi bychom toto město propagovali. Ono bylo do roku 1989 na okraji zájmu a je na okraji zájmu pořád. Přitom je tam neuvěřitelná koncentrace šikovných lidí! Tolik jich na jednom kilometru čtverečním není nikde jinde! To platí i o muzikantech. Možná je to tamnější zkaženou vodou. Voda v Aši je totiž hodně radioaktivní.

Na co byste nalákal do Aše turisty?

Na radioaktivní lázně, tedy že zpátky pojedou a budou zářit! (smích) Ale vážně: těch věcí, které tam stojí za to, je víc. Předně: ohromně krásná příroda. Dále: evropanství - my jsme byli v Evropské unii ještě dřív, než se o ní vůbec začalo mluvit. Za třetí: hned vedle Aše je největší golfové hřiště v České republice. A to ještě není všechno! Máme tam rozhlednu, Goethovy kameny, úžasnou sjezdovku a sídliště rodinných domků, které obývají převážně Vietnamci. Jeden z nich, můj kamarád a bojovník kung-fu, s námi točil videoklip. Tam je jeho umění vidět. A měli bychom začít natáčet i distribuční film nebo seriál o kung-fu.

S tím, že bude muset mít samozřejmě i vietnamskou verzi. Na to se moc těšíme, ale nejdřív budeme muset sehnat peníze. Dnes se všechno týká kontaktů a peněz, a tohle by měl být normální vysokorozpočtový film. Ale zpátky k Aši - máme tam opravdu všechno.

Pořídili jste si manažera. Proč?

Protože není dobré, když s rádii, televizemi a gramofonovými firmami jedná někdo z kapely. Vypadá to blbě, i nám je hloupé chválit sami sebe. Od toho tedy máme manažera. My se pak můžeme víc věnovat muzice.

Jaké je jednání s českými rádii a televizemi?

No to je kapitola sama pro sebe! V regionálních rádiích nemáme problémy, tam stačí, když je písnička dobrá a dobře zahraná. S celoplošnými rádii (výjimkou je Český rozhlas) máme naopak velké problémy. Potíž je v tom, že každé rádio si hraje na něco jiného - jedno je rodinné, druhé je pro mladé, jiné zase pro staré, další se zaměřuje na prověřené hity. Jenže jak se má z písničky stát prověřený hit jinak, než že se hraje? S jejich teorií by se prověřenými hity mohly stát jen kousky z osmdesátých let a dál nic.

Točí se v tom i peníze?

(váhání) Ano. A ne zrovna malé.

Přečetli jste si v Avisu 10/04 TOMÁŠ PILÁT